Yohji plácá …

Viděl jsem ho.

Na čele Ray Ban.

Na uších Senheiser.

Na rukou pražskej krysařík.

A na krku – čtyřicítka.

Představení s lístkem za šestadvacet.

A do uší mi zní Z Nového světa …

„Je to blues …“

„To Ti neberu, ale zní to jako country …“ 

Kamarád mi řekl, že ke štěstí v životě se jako budhista dobere vždy jednoduše:

Sere na minulost a sere na budoucnost

Takže takový Guttalax je vlastně štěstí v kapkách

Můžete si ho, jak správně říká ona paní v televizní reklamě,

„ …dávkovat podle vlastní potřeby….“

Rozhodl jsem se. Jdu si koupit projímadlo a budu šťastnej

…

Dostal jsem NormaDerm, pleťový krém od Vichy.

Asi že už se mi smutek vrazil i do ksichtíku …

Prý ozdravuje. A brání podráždění. Vše v jednom.

Proč kruci někdo nenamíchá takovej zázrak i na duši?

Aspoň by to stálo za ty prachy.

Jenže tohle na králíkách neotestuješ …

Zoufalej. Jak nepovedenej pokus sebevraha.

Osamělej. Jak poslední vločka při jarním tání, co už viděla všechny ostatní umřít.

Zbytečnej. Jako slova, který nikdo nechce slyšet.

Zapomenutej. Jak sen, co se zdál jen málo.

Smutek všude okolo.

Až je to k smíchu … 

„Ty narozky oslavíme později …“

„Vánoce si uděláme v lednu, jo?“

„Uvidíme se příště.“

„Zavoláme si.“

„Napíšu …“

Pláňata, kam se podíváš …

Někdo má rád lněný semínko, jinej zase konopí.

Obojí je BIO.

Jen něco leze do zubů a něco na mozek.

Organic Life se tomu říká.

A rázem toho má jeden plnou hlavu.

Nebo zuby …

Mám rád Vánoce

Jsou takové – lidské

Plno stresu

Kopa starostí

Trocha lásky

Christmas Limited Edition*

Mám rád Vánoce

K smrti rád

* „naoko“, poznámka překladatele

Nejsem přítelem silných slov.

„Láska“

„Navždy“

„Miluju Tě“

Jenže bez nich je člověk tak slabý.

A proteinový koktejl to nezachrání …

Celé to bylo zamotané

Seděl v tramvaji

A četl

Jídelní lístek

Na Husitské „Antipasti“

Na Olšanské „Carne“

Na Floře, patrně nasycen, vystoupil

A dal se znovu na žebrotu