Črty

Život je boj, říkají.
Je-li to tak, pak protivník právě složil zbraně.
Protože vezmete-li člověku všechno,
nezbude nic, co byste proti němu mohli použít.

Je to zvláštní pocit,

vidět knihu, která vyšla v době mého dětství.

V antikvariátu…

Měl rád ten film
i kvůli Bradu Pittovi

A pak ho potkal
Poslední chlap jeho života

A mně přibyl na kroužek klíč
Od schránky v kolumbáriu

Od jedničky k nule …
teoreticky nekonečno

Jenže někdy se ukáže, že jednička byla nulou vždy
A zůstane jí

I kdyby vylezla na osmitisícovku

Umřel

Přitom to slovo ani nebolí …

Je to jeho smrt

nebo moje?

“ … hladil jsem,
líbal jsem,
miloval jsem …“

Pak se jeho srdce zastavilo

To, které zbývá,
mi s každým tepem opakuje

„… hladil jsi málo,
líbal jsi málo,
miloval jsi málo …“

Ztřeštěná blondýna zpívávala „Neopouštěj mě“

A on měl vždycky smutek v očích

Dnes to hrajou znovu

Na přání

A ty samé oči jsou jen plné prázdna

Odešel a už se nevrátí

Ve frontě na věčnost nikdo nepředbíhá

Přijde na Tebe řada, vezmou Tě kamsi dozadu a zaplatíš

Vším, co máš

Za všechno, co’s mít i jen…

Zpátky od řeky

Nepomohlo to

Mám jen hlavu plnou nejarního větru

A Tebe

Málem jsme tu zimu přežili

„mtr“

Bože, jak já nenávidím tyhle zkratky

Vedou do nikam

Červená světla

Černé hlasy

Bílá tma

Dvě stovky a můžeš být na druhém břehu

Pokud se neutopíš

Cestou …

Dusíš se

Kouřem z jejich Camelek

A sdílenou povrchností

Obojí je „light“

A přesto k zalknutí