Samé šťastné dny
Zase sám …
Odletěl na ptačí ostrovy. Last minute. Ale stih‘ to.
Místo dortu mám vepřové z McDonald’s. A záchod za pětikorunu.
A moc si přeju, ať na Kanárech sněží.
Kdo sakra vymyslel tu lež o HAPPY birthday?
Zase sám …
Odletěl na ptačí ostrovy. Last minute. Ale stih‘ to.
Místo dortu mám vepřové z McDonald’s. A záchod za pětikorunu.
A moc si přeju, ať na Kanárech sněží.
Kdo sakra vymyslel tu lež o HAPPY birthday?
Na dveřích baru, kam pravidelně docházím pro malé porce žití, je cedulka:
„ODVOZ STARÉHO ŽELEZA KAŽDOU NEDĚLI“
…
Tak jsem se konečně našel.
Prej „musíš si umět říct“ …
No, jestli je vztah o tom, že si „musím říkat“, pak mi jako partner v pohodě stačí sálový počítač z roku sedmdesát a pár tuctů děrnejch štítků …
Viděli jste ho?
To dnešní ráno …
Slunce, co zahřeje a nespálí.
Vzduch, co je svěží a přitom nemrazí.
Vítr, kterej nese vzpomínku na léto.
Všechno uměřený.
A zadarmo!
Já vím, podzim, řeknete …
Ale nádhernej!
To všechno hned bolí míň a radosti jsou větší.
A do toho všeho nějakou budovatelskou …
„Love Can Build…
Otevřel jsem oči a hned bylo jasno:
Ze zamračený oblohy lilo jako z konve.
V prostřed roku.
Uprostřed týdne.
A je to tady
Krize středního věku.
Koupil jsem knihu se jmenovanou v titulní roli.
Okusil jsem ji, přežvýkal, zhltnul a strávil.
Nechutné.
Je mi z ní těžko.
Lolly.
Pop.
Gotická dívka.
Černé vlasy, černé oči, černé myšlení.
„Hele, jakou máš opravdovou barvu vlasů? Myslím, přírodní?“
(Zamyšlení)
„Ti nevím. Zelenou? Asi …?“ …
Za starých dobrých časů se emoce vyjádřila třeba zlostným třísknutím dveřmi.
Dneska je to o tom, kdo rychleji zavře ICQ …..
Jenže za tím, kdo těmi dveřmi třísknul se dalo aspoň vyběhnout ….
Seděla proti mně.
Triko od Avonu, cestovní tašku s nápisem „New Age“, začtená do „Probuďte se“ a oči plné naděje na světlé zítřky.
Pokrok prostě nezastavíš.
Zmatený penzista v metru.
V teniskách s nápisem RETRO …
Den jak ze žurnálu
Z 30.let.
Černobílý.
Šedé mraky, bílá káva, černá budoucnost.
Jen kapky deště nemají barvu.
Jakoby nevěděly, na čí stranu se přidat.